Procházím se ulicemi mého mládí, boj lásky s touhou nitro v duši svádí. Vidím své město jako mladá holka, v očekávání, kde známé potkám, někteří odešli, jiní už nežijí, vzpomínky v paměti přec živý ráz nabyly. Očima to tu vidím jako v osmnácti, zalévá mne radost, dostává se cti, Písek je přístav můj, kde vždy ráda...
S bolestí v srdci, oznamuji všem, že včera večer dne 3. dubna 2022 zemřel doma Zdeněk JANÍK, můj milovaný básník. Ráno mi tuto smutnou událost sdělil jeho syn Ing. Petr Janík, mobilem. Podívám-li se do deníčku, tak v roce 1962 mám nalepenou básničku Zdeňka Janíka Na Flekačkách, která vyšla v kulturním píseckém měsíčníku. Čili před šedesáti...
Měl jsem kliku, kam jsem se urodil. Myslím moje rodiče. Obyčejní prostí lidi… Od přirozenosti poctiví a nenáročný. Tatínek pocházel ze Štěkně u Strakonic a maminka ze Smrkovic od Písku. Tatínek se vyučil pekařem, ale moc těch křupavých housek od čtyř od rána nenapekl. Musel záhy narukovat a bojovat za císaře pána. Přinesl si z fronty...
Les Amerika, výběžek Píseckých hor nejblíže městu, původně zvaný Vyhlídky (464 m), byl v polovině minulého století pustý kopec. Byl sice kdysi zalesněn, ale ve 40. letech minulého století vymýcen, aby zde písečtí získali pole. Na svahu k městu byla horší půda – ta byla rozdělena na malé dílce po půl strychu, a byla přidělena bezplatně chudším občanům města....
Náš tatínek se narodil dne 18. listopadu roku 1852 v Miroticích v Prácheňském kraji, v malé doškové chaloupce, a moje maminka Marie, rozená Kailová, v budském dvoře nedaleko Mirotic dne 13. listopadu 1857. Osiřela již v šesti letech a žila pak u svého dědečka a babičky Aloise a Marie Baťokových. Dědeček byl nájemcem budského dvora. Tam docházíval kučeravý chlapec Mikolášek,...
Písek – Další velké čtení spisovatelů uspořádal Jihočeský klub Obce spisovatelů ve spolupráci s Prácheňským muzeem. V Památníku Adolfa Heyduka se mezi sedmi autory tenkrát představili také spisovatelé z Písecka. Ladislav Beran přečetl svoji nejnovější povídku nazvanou Nevinná šeptanda a nahý muž v okně. Zavede čtenáře do předválečných let. Děj se odehrává v píseckém hotelu...
Sloky I. Věsím čelo, pouštím knihu v měkké vřesu hedvábí, nad mou hlavou kosmo k jihu křídly plují jeřábi. Slunce metá zlaté střely, z rákosu zní čejky hlas: Věčná škoda, konec je-li už té něze letních krás! II. Žlutý rákos podřimuje vrb a olší ve stínu, po hladině tůně pluje uschlý kalich leknínu. V zlaté...
Zima na Krkonoších Úvod. (s. 9, Grosman a Svoboda, 1909) Nemilá je černá, blátivá zima v kraji! Ovšem také pobělí vrchoviny a rovinky jeho na několik hodin, den i několik dní a mrazem ozdraví ovzduší, ale kolik slot vystřídá vzácné ty úsměvy její! Kolik dní, ano celých týdnů od listopadu do března je s chladným...
Část I. (s. 7-10, J. Otto, 1900) Ranní vlak rakovnicko-protivínské dráhy stál připraven k odjezdu z Protivína. Vozy byly skorem prázdné, jak obyčejně na té trati; jen tak když studenti jedou na prázdniny nebo z prázdnin, vojáci když „rukujou“ nebo „jdou z vojny domů“, když v některém místě na dráze je trh, oživí se trochu...
Cesta do Písku (výňatky z kapitoly, s. 118-131, Argo 1998) … „Jen klid, Lízinko! Předně ti to může být úplně fuk, jestli sem ten ťulpas Ladislav přijde nebo ne, za druhé ten dynamit nevybuchne. – – Ke všemu ještě dynamit! Ten mi může být ukradený. – – A vůbec, dynamit je jen hloupý pražský švindl....
