Proslov Podávám Vám, milí rolníci, v této knize, hlavně pro Vás určené, ony myšlenky a slova, jež jsem před Vámi jako cestující hospodářský učitel pro zdejší a budějovický okres od slavné zemědělské rady v království Českém ustanovený byl projevil, v srdce i mysl Vaši vštípiti se snažil. Byla to slova zajisté vřelá a upřímná, jež, jak pevně doufám...
Potřeba a cena pořádného vzdělání lidu jest takzřetelná, že jeden každý lidomil se ohlíží po prostředcích, jak by k tomu dle možnosti přispěl. Mezi nejoučinlivější patří dobré knihy, a zřízení kniháren, jichž by člověk potřebný oučasten býti mohl, jest jistě něco, čehož se všeobecně požaduje. Cíl a konec jejich jest ten, totiž aby se rozšířilo...
Pravdivá píseň o kamenném sklípku Když náhle se v knihovně objeví hosté a vítání ukončeno jest, že jedna je Otava, jeden je Písek, my vzdáme všem patřičnou čest. Pak sejdeme s návštěvou ke gruntům knihovny pevným jak kamenný most, tu ve sklípku klenutém prostřeme na stoly, vína tu musí být dost. Kamenný sklípku pod bibliotékou,...
O mém muži bylo dostatečně známo, že parádníkem nebyl a že zásadu „pracovat a šetřit“ zastával nejen v teorii, ale sám na sobě ji prakticky prováděl. Kdysi v Národním shromáždění setkal se na chodbě s posl. B., bývalým soc.-dem. ministrem, který mu řekl: „Vy jste dnes nějak naparáděný, máte hezké šaty.“ Můj muž odpověděl: „Líbí se vám? To...
Hudební nitky vzpomínek Tiše se vytrácejí známí ze starých domů Neřeknou nikomu kam jdou – jen struny v našich opuštěných duších dlouho se zachvívají jejich písničkou“ (Svatava Mášová) Zamyslím-li se nad hudbou, vzpomenu si na řadu úžasných momentů, událostí a krásných zážitků, které se vinou jak červená nitka mým životem. S nostalgií vzpomínám na chození...
Kdykoliv navštívím milované město Písek, připadám si jako na jiné planetě. V tu chvíli to vypadá, že se něco někde přepnulo a já si připadám jako …náctiletá. Chodím po ulicích a známých místech jako ve snu. Nic mne nebolí a je mi nepopsatelně krásně. A začíná to okamžitě, jen vystoupím z autobusu. Co je ovšem...
Navždy jsem jakoby propojena s místem, kde jsem se sice nenarodila, ale žila jsem zde dvacet let. Plně souhlasím s citátem z knihy sochaře Vladimíra Preclíka: „Tiše se přemísťovati“. „Je to město, ve kterém jsme si odřeli poprvé koleno nebo poznali sílu stříbrného větru, dostali u tabule výhružnou čtyřku z matiky, a odtud jsme vyšli...
Dr. Lad. Rašín: Vzpomínka otci, příteli a učiteli. Dr. Alois Rašín byl zatčen 12. července 1915. Bylo mně tehdy 15 let, tedy věk, jemuž se říká „klackovitá leta“, před nimiž neuchrání ani ta nejlepší a nejpečlivější výchova. Po dvě leta byl jsem bez vedení pevné ruky otcovy a celá tíha výchovy nás tří dětí spočívala...
J. Kvasnička: Písecké vzpomínky na Dra A. Rašína. Písek, vlastně jeho lesy znamenaly v životě dra Rašína mnoho Po 12 let sloužil mu za letní pobyt a to měl najaty dva pokojíčky s kuchyní a mansardou v domku u restaurace „Ameriky“, která patřila tehdy řediteli měšťanského pivovaru p. Sekáčovi. Se Sekáčovými udržovala následkem toho rodina Rašínova přátelské styky...
Josef Holeček: Příjemná vzpomínka, kterou mám na Dra Rašína Dr. Rašín, byv r. 1917 propuštěn ze žaláře, odebral se ihned do Písku na své obyčejné letovisko, kde ho již rodina očekávala. Já jsem právě meškal u svého bratra v Myšenci u Protivína, dvě hodiny od Písku. O Rašínovi jsem se dověděl z novin. Zdvihl jsem se do...
