Původní středověký kostel sv. Václava byl zřejmě nejstarším píseckým kostelem. Vznikl nejpozději v první polovině 13. století v osadě, která se pravděpodobně jmenovala Písek. Sloužil jako farní i pro blízké vesnice. Zůstalo z něj dochováno základové zdivo, z něhož je patrné, že jeho rozměry byly totožné se současným kostelem. Není známo, jak vypadal jeho východní...
Raně gotická trojlodní stavba z 2. poloviny 13. století, později několikrát upravovaná (naposledy novogoticky J. Mockerem v roce 1886), byla postavena na vyvýšeném místě těsně u městských hradeb. Jako farní fungoval už od 70. let 13. století. Velká věž byla přistavěna v 15. století, hodinový stroj pochází z roku 1874, pseudobarokní báň z roku 1804. Interiér...
Nejstarší zachovaný a dosud funkční most v naší republice vznikl ve třetí čtvrtině 13. století za vlády Přemysla Otakara II. Dochované kamenické značky svědčí o tom, že ho stavěla písecko-zvíkovská stavební huť. Nejstarší dochovaná písemná zmínka o mostu je z roku 1348. „Starý most“, jak se mu v Písku říká, je vyzděný ze žulových kvádrů. Z původní...
Původně býval městský hřbitov v bezprostředním okolí Děkanského kostela. V roce 1549 si Písečtí zřídili za řekou, na parcele darované králem, nové místo k pohřbívání svých mrtvých. Roku 1576 zde byl postaven kostel, zasvěcený Nejsvětější Trojici. Ve zvonici, která stojí samostatně poblíž jednoho vchodu do hřbitova, visel zvon hrana od Brikcího z Cinperka. Jižní portál...
Hrad vznikl současně s městem, vybudovala jej písecko-zvíkovská stavební huť. Stavebníkem byl Přemysl Otakar II., který zde poměrně často pobýval. Za husitských válek se hradu zmocnilo město, do královské správy se vrátil až v roce 1436. V dalších letech se držitelé střídali (např. jej měl v zástavě španělský dobrodruh Martin de Hoeff Huerta), hrad byl...
Třípatrovou novorenesanční budovu dal podle návrhu plzeňského stavitele Rudolfa Štecha postavit písecký lékárník Rudolf Dvořáček v blízkosti zaniklé Budějovické (Týnské) brány. Místo pro stavbu bylo získáno ubouráním části městské hradby a předbraní. Grandhotel Dvořáček „U Arcivévody Františka Ferdinanda“ měl v přízemí velká restaurační okna, horní patra se sdruženými okny rozdělovaly pilastry. Arkýř na skoseném nároží...
Na nároží, kde dnes stojí budova gymnázia, býval velký dvůr, který za třicetileté války (1620) vyhořel. Spáleniště koupil Jiří Urbanides a založil zde zahradu, která roku 1714 připadla Marii Janšové. Majitelé se potom střídali, roku 1818 jím byl Ignác Jakl. Tehdy tu byl hostinec „U Zeleného věnce“, dřevěná, šindelem krytá budova s povalovým obíleným stropem....
V 80. letech chtěli komunisté dům zbořit, aby vznikla ochranná zóna kolem paláce KSČ. U domu Wetterlovského se dalo argumentovat jednak nejstaršími slunečními hodinami v Písku z roku 1821, kdy byl dům postaven, a jednak pozdně rokokovou úpravou přední fasády s čabrakami (na venkově tak na počátku 19. století stavitelé rozmělňovali podněty Kiliána Ignáce Dientzehofera),...
Původní dům z 2. poloviny 13. století patřil jistě k nejvýstavnějším ve městě. Měl vstupní síň vydlážděnou luxusními dlaždicemi, jaké zdobily podlahy královského hradu. Podle majitele Mik. Kolouška, který ho koupil roku 1561, se mu říkalo Kolouškovský. V 17. století ho vlastnil Albrecht Stříbrský z Rovin, gubernátor města Písku, od roku 1694 Tomáš Ledecký a...
V 16. stol. patřil dům rodině Píčkově, v 17. stol. Ledeckým, v 18. stol. Kašpírkům, počátkem 19. stol. se majitelé střídali, od roku 1833 jej vlastnila rodina Matznerova. Roku 1845 se zde narodil Jan Matzner (1845-1915), středoškolský profesor a historiograf města Písku. V roce 1940 byl dům přestavěn pro bankéře Jiřího Šimka a opatřen zdobenou...
