Procházím se ulicemi
mého mládí,
boj lásky s touhou
nitro v duši svádí.
Vidím své město jako mladá holka,
v očekávání, kde známé potkám,
někteří odešli, jiní už nežijí,
vzpomínky v paměti přec živý ráz nabyly.
Očima to tu vidím jako v osmnácti,
zalévá mne radost, dostává se cti,
Písek je přístav můj, kde vždy ráda zakotvím,
Písek byl vždy básníkem & já jeho slůvkem ztraceným.
My k sobě patříme,
v tmách lásky záříme,
najdeme vždy kus společné řeči,
v celku nám to krásně svědčí.
Další ukázky z díla autora:
