Zima na Krkonoších
Úvod.
(s. 9, Grosman a Svoboda, 1909)
Nemilá je černá, blátivá zima v kraji! Ovšem také pobělí vrchoviny a rovinky jeho na několik hodin, den i několik dní a mrazem ozdraví ovzduší, ale kolik slot vystřídá vzácné ty úsměvy její! Kolik dní, ano celých týdnů od listopadu do března je s chladným deštěm a nezdravými, chřipkovými výpary všeho, co na pusté, vlhké zemi odkryto zahnívá! Není divu, že čtyři zimní měsíce zdají se lidem v kraji věčností, že se radují, sotva skřivánek zavrzá a kočičky se sněženkami se ukážou, že vítají písněmi již v březnu květné jaro a všeho dobrého se nadějí jen od teplého léta. Horal své čtyři měsíce chladného, na přírodní dary skoupého léta nepomlouvá tolik jako lidé v kraji svou „dlouhou“ zimu. A podle ní, rozmarné, vrtošivé, představovali si a kupodivu až doposavad ještě si představují zimu na horách jako zhoubnou litici, lidem i veškeré přírodě protivnou. Ale kterak jí křivdí!
Morana na horák je sama krása a zdraví, téměř stále, od začátku až do konce bílá, čistá a jen někde a někdy zlá, krutá. Horalé smiřují se s ní lépe než v kraji, oni ji milují a obdivují stejně jako své krátké léto, neboť je stejně velikolepá, jak vznešené jsou jejich hory. My lyžci jsme s nimi za jedno…
Další ukázky z díla autora:
Další odkazy:
