A | B | C | D | E | F | G | H | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 

Na náměstí St. Paul  - Boček Václav

Psovití chrliči opouští katedrálu
rozskakujíce se na všechny její strany
a třeští S lehounkou neuralgií
je náměstí St. Paul
jakoby vždycky v dešti
je kniha na kterou nesahá
ani dědeček ve svojí knihovně
ani už nechvátá už ani nemešká
Chtěl bys ho celé potěžkat
v útulném podšálku být lehce strnulý
a hořký vyváženě
Ale ta špička v tobě pořád trne
Chrliči číhají máš hlavu do všech stran
chrliči ve skoku nohy po odrazu
už sto let neustále

A potom zkoušíš balistiku oken
chtěl by ses vyvézt vydrapkat
nad obloukem Dneska je zima
a ty jsi prostovlasý a nahoře povětří
tě chrliči Jsou to prý ruce
sepnuté a něco z nich prý tryská
Obracíš se a odcházíš Doma
jsi zavřel všechna okna ucpal dveře
a nepohnul se z místa A pořád
máš šálek – těžítko a chceš být uměřený

Ženy jsi neviděl po cestě z náměstí
a nebo nechtěl nevím Kde jsem
se ptáš a neustále
ztrácíš naléhavost
ten sen ti vláší v podkolení
pevně tě váže k pryčnám
Sedíš civěje a ptáš se Evropo
jak dlouho tohle ještě
a není snad St. Paul
trafika kterou jsme postavili Bohu?

Kdo dneska čte noviny?

A píšeš báseň nebetyčné krásy
ale netečnou

Díváš se na St. Paul
z proutěné pohovky Chrliče
dolévají kávu uměřeně
Tak Bůh je trafikant

Ještě že lidi kouří

Pak hledáš velký zlom
Trhat si košili a lámat
tužku ale nepomůže
Tohle sem nepatří Barcelona
tančí vějíře jeřábů
okolo Sagrada Família
a přesto v pralesní tůni měkne
světlo ta tůně je propastná
a byla nad ní tma

Jenomže teď na Theresienwiese
ti v podkolení vláší
tak kolik kolik ještě
snad tuší holubi
a svatý Pavel s mečem Náhle
nic nepřichází Zavřel jsi okna
dveře utěsnil a čekal bys tu Krista?
A co chceš dělat? Stařečci
se vlekou o svých berlích
a tlačí na dveře Že oni?

Psovití chrliči na římsách katedrály
strnulí ve skoku třeští
mi hlavou Lehounká neuralgie
na náměstí St. Paul
Celé jsem potěžkal
a ze šálku do dna piji
srkám a vstávám z místa
Nic nepřichází náhle a
třás bych se a zajíkal
ale – – –

– – – usínám znova
nevím kolik ještě
je do jara ale už vláší
psovití chrliči se rozskočí
a zvony dopadnou až na zem
a něco z nebetyčné krásy
dotkne se.

Mnichov, duben 2012

Další ukázky z díla autora: