Proslov
Podávám Vám, milí rolníci, v této knize, hlavně pro Vás určené, ony myšlenky a slova, jež jsem před Vámi jako cestující hospodářský učitel pro zdejší a budějovický okres od slavné zemědělské rady v království Českém ustanovený byl projevil, v srdce i mysl Vaši vštípiti se snažil. Byla to slova zajisté vřelá a upřímná, jež, jak pevně doufám co dobré símě u mnohého z Vás nalezla půdy zkypřené, zdárně se ujmula a bohdá hojného užitku ponesou.
Neboť nebyly to plané řeči bez ceny a hlubšího významu, nobrž vesměs zrale uvážené i prodělané zkušenosti, jich jsem dílem jako výkonný po 21 roků hospodářský úřadník v nejrůznějších poměrech půdy i podnebí naší vlasti, dílem na dalekých cestách po Moravě, Slezsku, Rakousích a Uhrách, pak i cizích zemích, zejména po Německu severním i jižním, Belgii a Švýcarsku – pak pilným čtěním hospodárských spisů byl nabýval a nasbíral. Takové zkušenosti, jež jiní v praktickém životě byli prodělali, mají zajisté též pro Vás, milí rolníci, cenu velikou, ani buď chuti a potřebných vědomostí, buď prostředků na podobné zkoušky postrádáte. A proto tentokráte, když se byly osvědčily a takto staly zkušenostmi zdařilými, uchopte se jich a ve Váš vlastní prospěch obraťte.
V mých polních kázáních shledali jste zajisté nejenom upřímnou radu a osvědčenou nezvratnou pravdu zkušenosti, nobrž veledůležité vědomosti o polním a národním hospodářství, o poměrech společenského a občanského života. Poukázal jsem začasté jak k jasným, taktéž i temným stránkám, poslednějšího, na prostředky vedoucí k povznešení Vašich živností, a na příčiny, jenž přivádí živnosti takové v zkázu a jsou buď zaviněné buď nezaviněné, ležící v zřízení veřejných ústavů. Poukázal jsem Vás opětovně na postavení neblahé a tíseň stavu rolnického, která se zakládá hlavně na netečnosti jeho oproti novotám a pokroku hospodárskému a na nedostatečné uvědomělosti občanské i vzdělání odborném. K tomu se u mnohého z Vás ještě přidruží trochu té nedůvěry a sobectví, a máte tu v krátkosti vytknuté úhlavní závady zdaru a pokroku svých živností.
Nechcete-li toho připustiti, by tyto na dále klesaly ve svých výnoscích, by se nevplížil do jizby Vaší had svárů, podvodu a lichvy, jež bohužel ne pořídku jako rakovina se v rolnictvo zažírají – by se nedrobily čím dál tím více statky Vaše zděděné po praotcích, tenkráte musíte koleje staroobvyklého způsobu polaření a dobytkárství opustiti, ježto se Vám více nevyplácejí a výtěžků žádoucích nenesou.
Povážíte-li, milí čtenáři, že jest hlavním úkolem hospodářovým vypěstovati na tom místě, kde někdy jeden klas vzrůstal, dva; že kdež Vy z Vašich rolí vytěžujete 3–4, lze vydobyti 6–8 zrn obiloviny, že tato plodina pozemková, jížto přes 67% Vaší orné půdy osíváte vůbec soutěži světového obchodu, zavážícího pšenice a žita z dálných krajů jihoruských, multanských, valašských ba i severo-amerických k nám do Evropy, na dále odolati s to není, přijdete zajisté k poznání, že to s tím obilnárským polařením trojdílcovým dále nejde, že jste donuceni již vzrůstající rok od roku daněmi a jinými dávkami, pak zdraženou mzdou nádennickou i chasnickou aj. jinou dráhu nastoupiti, jiný způsob polarství zaváděti, totiž střídavý, již dávno osvědčený.
/…/
Psáno v Třeboni, dne 29. srpna 1878. Spisovatel
Z knihy: Leopold Zeithammer: Jak bychom měli na malém statku hospodařiti a jakých prostředků se uchopiti, bysme svůj stav rolnický povznesli. České Budějovice: Tiskem a nákladem Hynka Wolfa, 1878
Další ukázky z díla autora:
