Kam jsem dospěl,
když jsem „dospěl“ do současného věku?
Celý život jsem hledal „výtvarno“ a také nalézal. Realizoval jsem se v nábytkovém designu, dřevěném šperku i objektech.
Některé „obory“ jsem opustil a naopak na jiné kladu větší důraz než dříve.
Různá témata, ale hlavně portréty v grafické technice mezzotinta mě zcela pohltily.
Cyklus „Hlavy“, které tu vidíte, to jsou portréty mých přátel, kamarádů nebo známých, kteří sehráli v mém životě roli někdy zásadní, někdy epizodní, které mám rád a kterých si vážím.
Tento soubor určitě není konečný. Život přináší stále nové podněty, zajímavé lidi, nové přátele.
…
Dalibor Říhánek
Jméno Říhánek mám v paměti od svých tak 10 let. Při každé návštěvě Písku jsem se chodil dívat a obdivovat obrazy ve výkladní skříni rámařství na malém náměstí a chtěl jsem někdy také tak malovat. Byly to obrazy Daliborova strýce Vojtěcha. Dalibor maluje samozřejmě jinak.
Můžu říci, že Vojta nastartoval můj zájem o výtvarno. Dalibor je velký solitér nepřipouštějící si nikoho příliš k tělu, trochu chodící encyklopedie výtvarna, a majitel a tvůrce krásné zahrady.
…
Zdeněk Javůrek
Se Zdeňkem se známe snad „sto let“. Zpočátku mi fotil všechny objekty, které jsem udělal, to bylo ještě na barevné negativy. Žádné úpravy snímku se sice nedaly dělat oproti dnešním digitálním, ale měl jsem to přesně archivované a přehledné. Dnešní počítačový archiv to není nic pro mě.
Debaty o politice s ním jsou prima, ale postrádají tu správnou vášeň, protože většinou máme na věc stejný názor.
Jinak je Zdeněk studnicí znalostí o všech píseckých figurkách, ten snad zná každého.
Říká, že jeho žena Mařenka je Zdeňkův anděl strážný a to mohu jen potvrdit.
Nemohl jsem tento fakt u jeho portrétu pominout.
Z knihy: Teska, Vlastimil. Hlavy. Písek 2019.
Další ukázky z díla autora:
Další odkazy:
