S píseckou vzpomínkou na Měsíc nad řekou
z okna domu hledím za řekou Otavou.
Tady psal Fráňa Šrámek báseň Splav,
kamera obscura šťastný svět, mé prožité mládí.
Ale pohled ve směru tekoucí řeky
je plynutím života, v čase možná už neexistujícím.
Stříbrný vítr vane v srdci, oblázek padá na hladinu,
kruhy na vodě, kámen klesá ke dnu,
chvíle přítomnosti hyne svou vahou.
Ukázka z nové knihy Bohumila Ždichynce: Hamlet v tekuté době (2017)
Další ukázky z díla autora:
