AUTOŘI

Narodila se 26.11. 1930 v Olomouci, její rodné jméno bylo Zimmermannová. Měšťanskou školu navštěvovala v Olomouci a Třebíči, pak studovala na gymnáziu ve svém rodném městě. Ze zdravotních důvodů nemohla studia dokončit, později absolvovala odbornou školu pro ženská povolání. Pracovala jako laborantka v n. p. Milo Olomouc, po sňatku zůstala v domácnosti. V letech 1960 – 1968 působila v Domě armády jako organizační referentka a knihovnice a sekretářka vojenského útvaru. Od roku 1968 se stala spisovatelkou z povolání. Přispívala do různých periodik, např. Zemědělské noviny, Květy, Literární měsíčník, Svět v obrazech aj. Spolupracovala s ostravským studiem Čs. rozhlasu, pro které připravila dramatizace pohádek, pověstí a rozhlasová pásma. Pro plzeňské studio připravila seriál pověstí Z hradů, zámků a tvrzí (1976-1977), pro pražské studio seriál Z českých a moravských hradů (1981). Pro Čs. televizi psala scénáře k inscenacím pro děti. Supraphon vydal dvě gramofonové desky s pohádkami H. Lisické (1975, 1976).  V letech 1956 – 1960 užívala pseudonymu Helena Sedláková. Je také autorkou tanečních libret a divadelních textů. V letech 1983 – 1991 vedla národopisný soubor Haná ve Velké Bystřici u Olomouce. Roku 1988 se stala členkou Národopisné společnosti při ČSAV, působila také v Moravskoslezském folklorním poradním sboru, Ústavu lidové kultury Strážnice a jako dramaturgyně Národní přehlídky vesnických folklorních souborů a skupin Lidový rok ve Velké Bystřici. Podílela se na konferencích o lidové kultuře, např. v Kroměříži (1991) a Olomouci (1992).
Od začátku své tvorby se věnovala literatuře pro děti a mládež.  Záliba v historii postupně sbližovala její pověsti s žánrem historické povídky.  Zachovala prostý jazyk, upomínající na lidová vyprávění, ale bez nářečních prvků a archaizace. Často však používala lidová rčení, pověsti lokalizovala místními názvy a jmény. Psala také autorské pohádky a pohádkové hry. V její tvorbě nalezneme také několik pověstí z Písecka. V knize Z českých hradů, zámků a tvrzí (1972), v níž se zabývá hlavně osudy jejich obyvatel, jsou to O ševci Matějovi, kterak z domu před čertem utekl, která se odehrává na Zvíkově, a O statečném rychtáři, kterak svoji obec bránil proti hejtmanovi, která vysvětluje původ jména rybníku Šarláku. Pověst z doby krále Václava I. a Přemysla Otakara II. s názvem Bohatý Písek si můžeme přečíst v knize Zrcadlo starých časů (1985).
Helena Lisická zemřela 30. 11. 2009 v Olomouci.