AUTOŘI

Narodil se 27. 4. 1889 v Sedlci (dnes Sedlec-Prčice u Sedlčan) v domě čp. 16 v rodině místního stavitele, který pocházel z Písku a na Sedlecko se přiženil. Obecnou školu navštěvoval v rodném městě, roku 1900, kdy mu zemřela matka, byl poslán na studia do Písku, kde také na vyšší reálce maturoval. V Písku žilo jeho rozvětvené příbuzenstvo, u kterého bydlel V té době začal používat pseudonym Duriš. Chodil rád do okolí města, pozoroval a kreslil přírodu a lidové stavby. Rád se sem vracel i v pozdějších letech. Soubor jeho kreseb z Písecka nebyl bohužel uveřejněn. Z Písku odešel v roku 1907 a začal studovat zemědělský obor na Vysokém českém učení technickém v Praze. Za 1. světové války byl odveden do rakouské Haliče, kde byl zajat ruskou armádou. V zajateckých táborech se učil rusky a studoval místní půdy.  Později se zapojil do činnosti československých konzulátů po celé transsibiřské magistrále, navštívil např. Koreu, Čínu, Japonsko. Roku 1918 vstoupil do československých legií, domů se vrátil až roku 1920. Publikoval knihu Pedologické poměry na Sibiři a cestopis Tulákova knížka : kresby z Ruska a Sibiře. V románu Trosečníci touhy (1937) se zrcadlí pocity marnosti po návratu z války. Jeho články, fejetony a jiné příspěvky lze najít v mnoha periodikách. Překládal ruské klasiky. Je také autorem publikací určených pro osvětu a vzdělávání v zemědělství, např. Půda živitelka (1933), Půda. Základ zemědělství (1948). Jako vynikající půdoznalec položil základy agropedologické kartografie, při tvorbě map se opíral o svůj dokonalý přehled o genetické typologii půd. Již ve 40. letech navrhoval komplexní zmapování půd v Československu. Sestavil Klíč k určování hlavních typů našich půd a aktivně se podílel na úpravě pedologického názvosloví. Od roku 1920 pracoval v Výzkumném ústavu agropedologickém a bioklimatologickém v Praze, roku 1925 byl jmenován jeho přednostou a pak ředitelem, ale v roce 1948 musel ústav okamžitě opustit. Podílel se také na práci České akademie zemědělské, Masarykovy akademie práce, Českého geobotanického komitétu a byl tajemníkem Mezinárodní společnosti půdoznalecké. Ing. RTDr. Jaroslav Spirhanzl zemřel na srdeční infarkt 21. 7. 1960 v Mariánských Lázních, kde se léčil.
Používal též (zřejmě podle svého otce) tvar jména Špirhanzl, zejména v mladých letech.