AUTOŘI

Ladislav Hejdánek se narodil 10. května 1927 v Praze. Jako student se po válce aktivně podílel na činnosti křesťanského sdružení mládeže YMCA. V únoru 1948 byl jedním ze studentů, kteří šli na Hrad žádat prezidenta Beneše, aby nepřijímal demisi nekomunistických ministrů. V roce 1946 začal na univerzitě studovat matematiku, ale později přešel na sociologii a filozofii. Studia filozofie na Filozofické fakultě Karlovy univerzity zakončil disertační prací v roce 1952. V roce 1953 se oženil s Hedou Kofránkovou. Na konci 50. let se podílel na vzniku reformního evangelického hnutí Nová orientace.  Byl pravidelným přispěvatelem a později i členem redakční rady kulturně teoretického časopisu Tvář, jehož vydávání však bylo v roce 1965 zastaveno. Od roku 1968 pracoval ve Filosofickém ústavu ČSAV. V roce 1971 byl propuštěn a za údajný podíl na letákové předvolební akci, která měla občany upozornit na jejich právo nevolit navržené kandidáty, byl vězněn. Po propuštění pracoval jako noční vrátný, topič a skladník. Pro studenty Evangelické teologické fakulty vedl domácí semináře. Byl jedním z mluvčích Charty 77. Na jeho pondělní bytové semináře o filozofii, které začal pořádat od roku 1980, přijížděli i významní zahraniční hosté.  V roce 1985 založil filozofický časopis Reflexe. V letech 1987–1989 publikoval v samizdatových Lidových novinách, v nichž zároveň působil jako člen redakční rady. Významně se podílel na filozofickém profilu nakladatelství OIKOYMENH. V roce 1990 se stal předsedou obnovené Jednoty filosofické. V tomto roce se habilitoval jako docent filozofie na Evangelické teologické fakultě Univerzity Karlovy.  V roce 1992 byl jmenován profesorem filozofie na Filozofické fakultě UK. V roce 1984 obdržel Cenu Jana Palacha, v roce 1987 čestný doktorát amsterodamské univerzity, v roce 1992 francouzský řád Rytíř umění a písemnictví, v roce 1995 řád T. G. Masaryka III. třídy. Od poloviny 90. let žil převážně v Písku, kde v roce 2010 převzal na radnici čestný titul doktor honoris causa na návrh Filozofické fakulty Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem za celoživotní přínos české filozofii a demokracii. Ve svém díle se zaměřil na otázky pravdy a víry, kterou zkoumal z hlediska filozofie, nikoli teologie. Vycházel z české filozofické a teologické tradice, byl však inspirován i evropskými mysliteli. Zemřel 28. dubna 2020 v Praze ve věku nedožitých 93 let.

Většina Hejdánkových textů je přístupná v Archivu Ladislava Hejdánka. Dostupné zde.

Knižně vydané práce:

• Lettere a un amico. Bologna: Centro studi Europa orientale, 1979. 220 s. ISBN 88-7293-005-7.
• Wahrheit und Widerstand: Prager Briefe. München: P. Kirchheim, 1988. 292 s. ISBN 3-87410-024-3.
• Filosofie a víra. 1. vyd. Praha: Institut pro středoevropskou kulturu a politiku – Evangelické nakladatelství, 1990. 176 s. ISBN 80-85241-02-1.
• Dopisy příteli. Praha: Institut pro středoevropskou kulturu a politiku, 1993. 136 s. ISBN 80-85241-10-2.
• Nepředmětnost v myšlení a ve skutečnosti. Praha: OIKOYMENH, 1997. 200 s. ISBN 80-86005-39-9.
• Filosofie a víra: Nepředmětnost v myšlení a ve skutečnosti II. 2. rozšířené vyd. Praha: OIKOYMENH, 1999. 256 s. ISBN 80-86005-66-6.
• Havel je uhlík: Filosof a politická odpovědnost. Praha: Knihovna Václava Havla, 2009. 112 s. ISBN 978-80-903518-7-5.
• Setkání a odstup. Praha: OIKOYMENH, 2010. 336 s. ISBN 978-80-7298-120-5.
• Úvod do filosofování. Praha: OIKOYMENH, 2012. 224 s. ISBN 978-80-7298-416-9.
• O umění. Praha: OIKOYMENH, 2014. 144 s. ISBN 978-80-7298-499-2.
• Češi a Evropa. Praha: Ústav pro studium totalitních režimů, 2017. 123 s. ISBN 978-80-87912-95-9.