Krahujec obecný/Jastrab krahulec
Accipiter nisus
To byl poprask! Do hejnka vrabců za špýcharem vpadl dravčík, uchvátil kořist a už ji tamhle na jilmu trhá! Je asi jako holub velký, svrchu šedavý, břicho bílé, příčně vlnkované. Krahujec, nejznámější lovec drobného ptactva, se vrhá na kořist jako střela. Však víte, jak jej za to pronásledují vlaštovky i konipáskové, kdekoli se ukáže. Zdržuje s v menších lesích, kde si také v hustém smrčí vystaví z chvojí a proutí při kmeni hnízdo, pokud spíše neobsadí staré holubí nebo vraní. Vajíček mívá čtyři až šest, pestře kropenatých. Hnízdí pozdě, začátkem června, když už ostatní ptáci mají mladé – a ta on potřebuje pro svá holata!
Kořist shání v okruhu dvou až pěti kilometrů. Hubí skřivany i strnady, špačky, troufá si i na sojku a v zimě na koroptev. Za vrabci se pouští do vesnic i měst. Při jeho „gigigig“ nebo „gyí gyí gyí“ jistě běží ptáčkům po zádech mráz. Krahujec je pták tažný; v zimě u nás loví krahujci především ze severu. Dnes jej myslivci celoročně hájí.
Z knihy: Spirhanzl Duriš, Jaroslav a Hísek, Květoslav. Z ptačí říše. 4. vyd. Praha: Albatros, 1987, s. 58.
Další ukázky z díla autora:
