A | B | C | D | E | F | G | H | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 

Janík Zdeněk

Narození: 1923 Brno
Obor působení: básník, esejista, novinář, překladatel
Působení: 20. a 21.století

Narodil se 7. října 1923 v Brně. Do školy začal chodit v roce 1929 v Písku. Jeho rodiče se znovu přestěhovali do Brna, kde začal navštěvovat královopolské reálné gymnázium. V letech 1935-1942 studoval na gymnáziu v Písku. Po maturitě za heydrichiády byl totálně nasazen. Po skončení války mohl pokračoval ve studiu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, kde si zvolil angličtinu, filosofii a češtinu. Působil jako středoškolský profesor v Praze, později byl redaktorem Učitelských novin. Po roce 1969 nesměl vykonávat své povolání a pracoval až do odchodu do důchodu většinou jako korektor v tiskárně. Po r. 1989 se stal členem Obce spisovatelů, PEN klubu, Syndikátu novinářů ČR a Umělecké besedy.

Básně začal psát už v době studií. Jeho verše a fejetony zařadil do svého vysílání Československý rozhlas a Československá televize, podílel se na pořadech v pražském Luxoru a Viole. Po roce 1969 nemohl publikovat a používal proto pseudonym Tomáš Šobr (jméno prvního českého starosty města Písku). Po roce 1989 publikoval v řadě novin a časopisů (např. Alternativa, Archa, Fórum, Hospodářské noviny, Host, Katolický týdeník, Lidové noviny, Literární noviny, Naše rodina, Otavín, Proglas, Psí víno, ROK, Tvar aj.). Jeho příspěvky lze najít v Šumavském kalendáři i v Cyrilometodějském kalendáři. Za fejeton “ Pes po ráně“, který vyšel v Lidových novinách, dostal jednu ze čtyř prémií Ceny Evropský fejeton Brno 1999. Je členem redakční rady bulletinu Obce spisovatelů „Dokořán“.
Má na svém kontě řadu knih. První vyšla v r. 1991. Byly to verše pro děti s příznačným názvem „Slovohrátky“ (2000 – rozšířené vydání).  Dále publikoval sbírky básní : „Hledání klíčů“ (2000), bibliofilie „Vracím se k tobě chlapeckou lodí“ (2000), věnovaná píseckým motivům, „Volání na časy“ (2003), internetová sbírka „Nepřišel ještě zaklepat čas“ (2004) a opět knižně „Kaleidoskop“ (2006) a verše, aforismy a bajky „Zásloví a podsloví“ (2010). Hold Šumavě a dárek dětem přinesl spolu s Michaelou Vacíkovou sbírkou „Šumavská světýlka“ (2011). Pokud jde o prózu, je to knížka fejetonů, zamyšlení a úvah „Stalo se…“ (1993). V roce 2005 vyšla kniha fejetonů „Hladce a obrace“.  Z. Janík je  zastoupen také ve sbornících „Živáčkové“ (1996), „Skoky, pády, modřiny – branky, body, vteřiny“ (1996), „Písecká čítanka II“  (1982), „Výchova k evropskému demokratickému občanství“ (1993), „Almanach 750 let města Písku“ (1993), jehož byl redaktorem, „Buď zdráv, Písku“ (2001), v antologii české poezie „Báseň mého srdce“ (2004), „Pošli to dál II“ (2004) a antologii biblických citátů a básní „Biblický třpyt v české poezii XX. století“ (2007), v na Slovensku vydané knize „Poézia na pomedzí“ (1997). Jeho aforismy vyšly ve dvanáctém díle „Myšlenek“ (1998), „Slovníku myšlenek“ (2003) a v antologii českého aforismu „Nezabolí jazyk od dobrého slova“ (2004) a antologii „Milovníci knih“ (2010). Přeložil psychologický román Paula Bowlese „Pavoučí dům“ (1995), „Symboliku snů od A do Zet“ Geralda Drewse (1999) a spolu se Zuzanou Gabajovou „Osvobození zvířat“ Petera Singera (2001). Jeho básně a aforismy vyšly i anglicky, francouzsky, německy a polsky v překladu Ivony Shanfeldové, Jany Boxbergerové, Evy Bauerové a Jana Pyszka. Napsal doslovy k českým vydáním knih Ericha Fromma: „Mít nebo být“ (1994), „Umění být“ (1994), a „Strach ze svobody“ (1995). V roce 2015 vyšla jeho sbírka básní Srdce na dlani.

Použitá literatura:

  • Básník, esejista, aforista, novinář a překladatel Zdeněk Janík. Písek: Město Písek, odbor kultury a cestovního ruchu, 2008.