A | B | C | D | E | F | G | H | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 

Debnar Alexandr

Narození: Mirovice
Úmrtí: 2017
Obor působení: archivář, publicista
Působení: 20. a 21. století

Základní devítiletou školu v Mirovicích, okr. Písek ukončil v r. 1962, 1962 – 1967 Střední průmyslová škola strojnická v Písku, 1967 projektant v ČKD Praha, 1967 – 1969 základní vojenská služba u 1. praporu motostřeleckého pluku (VÚ 4425) v Prachaticích, 1969 – 1970 soustružník, seřizovač, mistr v n.p. ČZM Strakonice, závod Blatná, 1970 – 1985 vyhledavatel, kriminalista, šifrant, dispečer, detektiv u Ministerstva vnitra ČR, 1971 Odborná škola Ministerstva vnitra ČR, obor obecná kriminalita, 1972 – 1974 Střední odborná škola Ministerstva vnitra ČR, obor obecná kriminalita, 1985 – 1986 stavební dělník Železničního stavitelství v Praze, 1986 – 1990 údržbář, samostatný odborný archivář ve Státním okresním archivu ve Strakonicích, 1986 – 1988 FF University Jana Evangelisty Purkyně (dnes Masarykova univerzita), nástavba archivnictví a historie v Brně, 1989 – 1991 FF Karlovy univerzity, obor archivnictví a historie v Praze (neukončeno z důvodu těžkého onemocnění), 1990 – 1996 plný invalidní důchod, v letech 1992 – 1994 souběžně neplacený redaktor Prachatických necenzurovaných novin, Jihočeských necenzurovaných novin a Necenzurovaných novin v Brně, 1996 – 1997 mechanik šicích strojů v O. F. Hess, a. s. Husinec, 1997 – 2010 strojník energetického zařízení v a. s. Klima Prachatice, 2010 – 2011 obsluha mycí linky ve Spedici Šindelář s. r. o. v Netolicích, od 2012 starobní důchod. Zemřel 22. října 2017.

Publicistická a jiná literární činnost:

„Přispíval a přispívá jako publicista do celostátních deníků, jihočeských a středočeských odborně historických periodik. Také průběžně zveřejňoval příspěvky v regionálním studiu Českého rozhlasu v Českých Budějovicích. Z jeho recenzní činnosti k regionu Mirovicka je nejvýznamnější recenze k dosavadnímu zpracování literatury Písecka s doplněním chybějícího přehledu literatury Mirovicka zveřejněná ve sborníku Podbrdsko. V době převratové a po r. 1990 během své nemoci byl neplaceným redaktorem necenzurovaného tisku v Brně (i pro Jižní Čechy). Z důvodu zasílaných anonymních výhrůžek usmrcením a štvanici na rodinné příslušníky v jejich zaměstnání psal pod několika pseudonymy. Z nejvýznamnějších investigativně-historických materiálů publikoval obecně ojedinělé příspěvky o vyvražďování Němců na Šumavě a na Prachaticku, které převzaly a publikovaly německé historické sborníky. Je členem České archeologické společnosti v Praze (osobně provedl, zmapoval a publikoval povrchový archeologický výzkum regionu Mirovicka v okrese Písek a drží český rekord v počtu objevených archeologických lokalit v časově omezeném úseku), je členem Obce spisovatelů (6.3.2007) a Klubu autorů literatury faktu v Praze (10.3..2010). Po desetiletí aktivně bádá ve vlastním rodovém vývodu (nejstarší předkové ze 16. století.

Publicisticky, etnograficky a spisovatelsky se kromě amatérské archeologie významně a ve velkém rozsahu věnoval a věnuje sběru a publikování lidových pověstí z Mirovicka, Blatenska, Strakonicka, Prachaticka a Vimperska.

Z významných památkářských aktivit lze jmenovat základní autorství studií o životech a tvorbě čimelické sochařské rodiny Hammerů, zveřejnění zničených památek ze severního Písecka, vlastně Mirovicka a jeho logickou (ač zatím úspěšnou jen částečně)publicistickou snahu o zachránění ohrožené významné historické památky – empírového mostu v Dolních Nerestcích a početného souboru barokních pískovcových soch z Čimelic, z mostu u Dolních Nerestců a z Písku, nenahraditelného uměleckého souboru známého jako „jihočeský Kuks“, vytvořeného ve zmíněné čimelické sochařské huti Hammerů.

Z jeho literárně historických aktivit lze uvést snahu o doplnění zúženého centralistického přehledu autorů Písecka o vynechaný a nedůsledně zpracovaný region Mirovicka.

V neposlední řadě nelze přehlédnout a pominout ani významnou, dlouhou řadu titulů, studií a článků z regionální historie Blatenska, Mirovicka, Písecka, Strakonicka, Prachaticka a Šumavy vůbec a dalších jihočeských a jiných českých regionů.

Zřejmě nejvýraznější a nejlidštější zásluhou autora je porozumění a účast, vyjádřená v jeho článcích o nevinných německých obětech českého násilí a vražd německých spoluobčanů Prachaticka, spáchaných krátce po roce 1945. Stejná charakteristika platí též o jeho investigativních článcích, zveřejňujících utrpení jihočeské rodiny obětí tzv. „katyňského zločinu“ z Husince u Prachatic, jejichž rodinný příslušník polské národnosti (absolvent vodňanské rybářské školy) byl vězněn sovětskou tajnou policií ve vyhlazovacím táboře polských důstojníků Starobělsk a poté barbarsky zavražděn katy z NKVD střelou do týla.“

Pro Čtení z Písku Alexandr Debnar,  2017

Použitá literatura:

Osobní sdělení a sdělení jeho syna p. alexandra Debnara (dat. úmrtí)