AUTOŘI

Narodil se 16. 1. 1870 v Praze. Po maturitě (1888) na gymnáziu v Litomyšli, kde k jeho učitelům patřil i Alois Jirásek, pokračoval ve studiu na filozofické fakultě pražské univerzity. V l. 1896-1919 vyučoval češtinu a němčinu na písecké reálce; zde byl jeho kolegou tehdy už známý básník Adolf Heyduk, profesor krasopisu a kreslení, s nímž se spřátelil. Bydlel v domě U Koulí v dnešní ul. F. Šrámka. V roce 1919 se přestěhoval do Prahy, kde působil na malostranské reálce až do roku 1929. Zemřel v Praze 1. 8. 1934, ale pohřben byl na píseckém Svatotrojickém hřbitově. Brzy po svém příchodu do Písku pomáhal A. Heydukovi s jazykovou úpravou jeho souborně vydávaného básnického díla. Tato činnost byla také podnětem ke Křemenově studii „Adolf Heyduk. Pokus o rozbor jeho díla“, která vyšla ve výročních zprávách písecké reálky na léta 1906-1908, a ještě roku 1908 ji samostatně vydal Theodor Kopecký, nakladatel v Písku. Kromě faktografického a formálního rozboru básníkova díla obsahuje monografie také poznatky o Heydukovi jako člověku, které vyplynuly z dlouholetého přátelství F. Křemena a A. Heyduka. K básníkovým 80. narozeninám vznikla (pro Jihočeský kraj, 1915) studie „Heyduk jako Písečan a Jihočech“. Jako zvláštní otisk ji později vydal Vzdělávací sbor okresu píseckého. Pro Otavan napsal „Tři drobné příspěvky k studiu Heydukova života a díla“. Z píseckého archivu, při jehož uspořádání pomáhal Augustu Sedláčkovi, čerpal „Příspěvky do českého slovníku“, které publikoval v Listech filologických (1917-1918). V knihovně píseckého muzea objevil barokní báseň z roku 1712 Epibateron, která vyšla také v Listech filologických. Bádání v archivech znamenalo pro F. Křemena celoživotní zálibu a inspirovalo ho k napsání četných „kulturních obrázků“. Různými historickými zajímavostmi přispíval od roku 1916 do Otavanu, po roce 1919 začal psát povídky na témata z písecké historie. Knižně nebyly nikdy vydány, v roce 1986 vydala písecká okresní knihovna zlomek z této jeho tvorby pod názvem Písecké obrázky (Texty vybral, úvod, vysvětlivky a stať o Františku Křemenovi napsal Karel Votava, profesor píseckého gymnázia.). Křemenova dcera  Zdeňka Křemenová, malířka a ilustrátorka, uveřejnila v novinách a časopisech více než 100 literárních prací svého otce, které doprovázely její vlastní ilustrace.