Křemen František
Narození: 1870 Praha
Úmrtí: 1934 Praha
Obor působení: středoškolský profesor, literární kritik, filolog, spisovatel
Působení: 19. a 20. století
Narodil se 16. 1. 1870 v Praze. Po maturitě (1888) na gymnáziu v Litomyšli, kde k jeho učitelům patřil i Alois Jirásek, pokračoval ve studiu na filozofické fakultě pražské univerzity. V l. 1896-1919 vyučoval češtinu a němčinu na písecké reálce; zde byl jeho kolegou tehdy už známý básník Adolf Heyduk, profesor krasopisu a kreslení, s nímž se spřátelil. Bydlel v domě U Koulí v dnešní ul. F. Šrámka. V roce 1919 se přestěhoval do Prahy, kde působil na malostranské reálce až do roku 1929. Zemřel v Praze 1. 8. 1934, ale pohřben byl na píseckém Svatotrojickém hřbitově. Brzy po svém příchodu do Písku pomáhal A. Heydukovi s jazykovou úpravou jeho souborně vydávaného básnického díla. Tato činnost byla také podnětem ke Křemenově studii „Adolf Heyduk. Pokus o rozbor jeho díla“, která vyšla ve výročních zprávách písecké reálky na léta 1906-1908, a ještě roku 1908 ji samostatně vydal Theodor Kopecký, nakladatel v Písku. Kromě faktografického a formálního rozboru básníkova díla obsahuje monografie také poznatky o Heydukovi jako člověku, které vyplynuly z dlouholetého přátelství F. Křemena a A. Heyduka. K básníkovým 80. narozeninám vznikla (pro Jihočeský kraj, 1915) studie „Heyduk jako Písečan a Jihočech“. Jako zvláštní otisk ji později vydal Vzdělávací sbor okresu píseckého. Pro Otavan napsal „Tři drobné příspěvky k studiu Heydukova života a díla“. Z píseckého archivu, při jehož uspořádání pomáhal Augustu Sedláčkovi, čerpal „Příspěvky do českého slovníku“, které publikoval v Listech filologických (1917-1918). V knihovně píseckého muzea objevil barokní báseň z roku 1712 Epibateron, která vyšla také v Listech filologických. Bádání v archivech znamenalo pro F. Křemena celoživotní zálibu a inspirovalo ho k napsání četných „kulturních obrázků“. Různými historickými zajímavostmi přispíval od roku 1916 do Otavanu, po roce 1919 začal psát povídky na témata z písecké historie. Knižně nebyly nikdy vydány, v roce 1986 vydala písecká okresní knihovna zlomek z této jeho tvorby pod názvem Písecké obrázky (Texty vybral, úvod, vysvětlivky a stať o Františku Křemenovi napsal Karel Votava, profesor píseckého gymnázia.). Křemenova dcera Zdeňka Křemenová, malířka a ilustrátorka, uveřejnila v novinách a časopisech více než 100 literárních prací svého otce, které doprovázely její vlastní ilustrace.
Použitá literatura:
- Křemen, František. Písecké obrázky. Písek: Okresní knihovna v Písku, 1986, s. 31-32.
- Kotalík, Josef. Písek a Písecko v literatuře. Písek: Okresní lidová knihovna, 1966, s. 53.
- Kudrnáč, Jaroslav. Pietní park. Památník města Písku. Písek: Okresní muzeum v Písku, 1986, s. 25.
- Masarykův slovník naučný. 4. díl. Praha: Čsl. kompas, 1929, s. 207.
- Ottův slovník naučný nové doby. Dodatky k velkému Ottovu slovníku naučnému.3. díl, sv. 2. Praha: J. Otto, 1935, s. 844.
- Soldát, Hynek. Padesát let vyšší reálky písecké. Písek: [vl. n.], 1911, s. 48.
- Společenský život. Úmrtí. Národní listy, 4. 8. 1934, roč. 74, č. 212 /3. vydání/, s .4.
- Zemanová, Blanka. Písecká literatura a její autoři. Písek: J & M, 2005, s. 50. ISBN 80-86154-57-2 (zm) František Křemen. Jihočeská pravda, 20. 10. 1992.
- Zprávy osobní a rodinné. Úmrtí. Národní politika, 7. 8. 1934, roč. 52, č. 125, s. 4.
Obrazové přílohy:
Ukázky z díla autora:
Místa spjatá s autorem nebo jeho díly:
Další odkazy: