AUTOŘI

Karel Knapp, vrchní lesní rada a hospodářský správce píseckých lesů, se narodil v Písku 27. ledna 1862. Po úspěšných studiích na píseckém gymnáziu začal studovat v roce 1880 práva na pražské univerzitě (dnes Univerzita Karlova). Pro finanční tíseň v rodině se rozhodl, vzhledem k svému vřelému vztahu k přírodě, pro lesnické povolání. Nastoupil jako praktikant 1. dubna 1881 u lesního úřadu města v Písku. Jeho vytrvalost a pevná vůle, spolu s láskou k lesnickému povolání přinesly výsledky. V roce 1885 se jako autodidakt podrobil státní zkoušce pro lesní hospodáře, v roce 1893 vykonal s výborným prospěchem zkoušku pro civilní geometry. V roce 1895 se stává nadlesním v píseckých městských lesích. Karel Knapp rozhodně a stále podporoval přirozené zmlazení, trval na zachování jedlových a bukových porostů, omezoval holoseče, dbal na přípravu půdy pro přirozené zmlazení, věnoval pozornost pěstování cizích dřevin, zejména douglasky tisolisté. Dbal rovněž velmi na krajinnou estetiku – zakládal v lesích lesní cesty a aleje, obnovoval zapomenutá významná místa a budoval ochranné přístřešky pro návštěvníky lesů. Ozeleňoval okraje cest či rozcestí osazoval stromovými dominantami. Jsou známy habrové živé ploty podél cest, které směřují do píseckých lesů, i tzv. Knappův dub na rozcestí U Vodáka, který osobně vysadil. Sám tvořil lesnické mapy, ale také orientační plány a mapky pro veřejnost a návštěvníky města Písku.

Karel Knapp byl od roku 1901 jmenován lesmistrem a od 14. srpna 1909 se stává členem kuratoria píseckých lesnických škol na dobu šesti let. Knapp pracoval rovněž obětavě v mnoha stavovských lesnických organizacích a spolcích, byl rovněž zakládajícím členem Československé akademie zemědělských věd. Dokončil výsadbu smíšeného porostu na Vyhlídkách (svah Amerika), podporoval budování kvalitní dopravní sítě.  Jeho dílo (vedle již zmíněného přírodního parku) připomíná Lipová alej nebo zčásti dochované stromořadí v Komenského ulici. Jeho umělecké vnímání lesa a lesního prostředí je patrné rovněž z jím vybudovaného lesního divadla na Vyhlídkách, které zahajovalo slavnostně 12. června 1917 operou „Prodaná nevěsta“ v podání východočeského divadla.

Rovněž Knappova činnost literární je velmi obsáhlá. Kromě četných článků v různých odborných lesnických časopisech publikuje zejména v Otavanu a vydává různá pojednání, týkající se hlavně provozu městských lesů.

Jen krátce uvádíme některá jeho díla:
Zakládání a pěstování porostů v píseckých lesích 1906, Písek
Popis hospodaření v lesích král. Města Písek (K.Knapp, J. Nimburský, 1912, Písek)
Rolník jako lesní hospodář (vyd. J. Burian, Písek, 1902)
Světová válka a její vliv na hospodářství v lesích města Písku (Písek, červenec 1918)
České úřadování v lesní službě a v lesním úřadě v československém státu (Písek, 1919)
Jak se vyrábělo, měřilo a kubírovalo dříví v dobách dřívějších a jak se to děje dnes (čas. Matice lesnické – Lesnická práce, červenec 1922).
Příspěvky k dějinám píseckých lesů (1927)

Od roku 1917 se stává Knapp lesním radou městských píseckých lesů. Karel Knapp jako vynikající odborník dokonale ovládal praxi celého lesnického provozu. V roce 1924 je jmenován vrchním lesním radou. Pro svůj zhoršený zdravotní stav odchází v roce 1927 na odpočinek. Bohužel již záhy, 14. prosince 1928, umírá v Písku, kde je také pochován na hřbitově Nejsvětější trojice.

Dnes život tohoto lesnického velikána připomíná pouze malá nepůvodní deska, osazená v osmdesátých letech na přibližné místo jeho původního hrobu. Jeho památku připomíná také pomník v lesnickém Slavíně v areálu Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Adamově u Brna.