AUTOŘI

Narodil se 10. 7. 1880 v Komárově na Soběslavsku. Jeho otec byl učitelem v Hrejkovicích, kde Bedřich i jeho bratr Ota, budoucí filolog, chodili do obecné školy. Měšťanskou školu navštěvoval v Milevsku a v l. 1895–1899 studoval na učitelském  ústavu v Soběslavi. Vyučoval na obecných školách na Strakonicku (např. Cehnice, Jinín, Podstrp, Hoštice, Paračov  aj., v letech 1924 – 1937 byl řídícím učitelem v Řepici. Po odchodu do penze žil od roku 1938 v Čejeticích a krátce v Březnici (1945). Roku 1945 se přestěhoval do Písku, kde spravoval archeologické sbírky muzea, do nichž také  přispěl svými nálezy z Písecka. V mládí se zajímal o numismatiku, archeologii se začal věnovat až v roce 1911, kdy zkoumal slovanská sídliště na Strakonicku. Později rozšířil svůj zájem na oblast jihozápadních Čech, kde prokázal existenci do té doby neznámých pravěkých kultur. Jeho výzkumy se týkaly také slovanských mohyl a hradišť. Na Písecku a Strakonicku objevil řadu nalezišť (např. pravěké sídliště Pikárna u Řežabince, mohyly ze starší doby bronzové u Těšínova na Protivínsku, hradiště Němětice a Hradiště u Písku, doklady rýžování zlata na Otavě u Modlešovic, paleoliticko-mezolitické sídliště u Putimi a Ražic). O svých nálezech uveřejňoval zprávy, je autorem více než 170 prací z oboru archeologie (např. Jihozápadní Čechy v době římské – 1937, Slovanský kmen na střední Otavě – 1928 aj.). Ve svém obsáhlém díle Pravěk jižních Čech (1949) revidoval tehdejší názory na toto období na jihu naší země. Spolupracoval s archeologickou komisí České akademie věd a s Národním muzeem. Jeho nálezy jsou uloženy hlavně v jihočeských muzeích a v Národním muzeu. Svá díla psal v bytě v jižním křídle někdejšího píseckého hradu, které odděluje nádvoří Prácheňského muzea a Sladovny. Zemřel na infarkt 9. 2. 1957 v Písku. Ostatky byly zpopelněny a urna a jeho pracovní nástroje byly umístěny do expozice píseckého muzea. Po přenesení na Lesní hřbitov v Písku, kde se jeho hrob nachází v oddělení čestných hrobů, však urna zmizela. Pomník s bustou Bedřicha Dubského od Františka Mrázka je v Čejeticích na Strakonicku.