Velký Mehelník - Písecké hory
Velký Mehelník je nejvyšší vrch Píseckých hor vysoký 632 m n.m. Jeho plochý vrchol je řídce porostlý buky a jedlemi. Nápadné jsou vystupující skalní útvary, které vznikly zvětráváním durbachitu a žilné žuly. Zajímavě působí zvláště ty balvany, na nichž se působením vody, mrazu a větru vytvořily prohlubně připomínající misky, ve kterých se dlouho drží dešťová voda. V 19. stol. panovala domněnka, že vznikly lidskou rukou. Fantazie jim pak v pověstech přisuzovala i nadpřirozený původ, např. podle lidového podání si na jednom balvanu udělal čert sedátko, aby mohl pohodlně pozorovat údolí Vltavy.
Jeden z těchto balvanů, vysoký přes 1 m, má dokonce své jméno a váže se k němu pověst, podle níž se mu říká Kamenný nebo Loupežnický stůl. Literárně ji jako romanticky podanou povídku zpracoval Josef Svátek a zařadil ji do souboru Z pěti staletí. Zasadil ji do doby Karla IV. a balvan v ní slouží jako stůl loupežníkům, které vede bývalý mlynář zlatorudného dolu u Vrcovic Kozlík, který si dává říkat rytíř z Mehelníku. Další pověsti hovoří o pokladu ukrytém na Mehelníku, jenž ovšem nezískal ani pacholek s koňmi
v jedné z nich, ani žena, která spatřila rytíře v černém brnění, v další z nich.
Profesor Jan Matzner považoval tento balvan za obětní stůl z předkřesťanské doby. Prohlubně prý sloužily jako misky
k zachycování krve obětí. Archeologické výzkumy zde prováděl Bedřich Dubský a další archeologové. Pravěké nálezy z různých míst vrcholu by mohly naznačovat, že zde stála pravěká osada. Dlouhou tradici mají vycházky na Velký Mehelník. R. 1879 se sem vypravil i Jan Neruda se svým přítelem Adolfem Heydukem. Tradicí trvající dodnes se staly silvestrovské a novoroční výstupy.
Použitá literatura:
- Cícha, Jaroslav. Skalní tvary na Velkém Mehelníku v Píseckých horách. IN: Zpráva o činnosti 1993. Písek: Prácheňské muzeum, 1994, s. 30-34.
- Fröhlich, Jiří. Písecké hory známé i neznámé. Písek: IRES, 1999, s.11-17. ISBN 80-901940-5-2.
Obrazové přílohy:
