Sloky
I.
Věsím čelo, pouštím knihu
v měkké vřesu hedvábí,
nad mou hlavou kosmo k jihu
křídly plují jeřábi.
Slunce metá zlaté střely,
z rákosu zní čejky hlas:
Věčná škoda, konec je-li
už té něze letních krás!
II.
Žlutý rákos podřimuje
vrb a olší ve stínu,
po hladině tůně pluje
uschlý kalich leknínu.
V zlaté páře kolem břehu
jeleny se vidím pást,
a přírody sladkou něhu
v svadlých listech v sny se klást.
(úryvek, s. 58-59, Josef R. Vilímek, 1892)
Další ukázky z díla autora:
Další odkazy:
