Aeolus snímá pouto dávné hudby,
přenocující na křídlech racků a labutí,
v hymnu lásky znehybněly hvězdy.
Čas pod jezem vzpomíná na raky,
před sto lety tu žili.
Zpěv vorařů pohání andělské múzy
prošlých dnů, řeka čaruje.
Nechť znovu zazní doznělé písně,
odplouvající v lunární záři
za rosou a růžemi.
U kamenného mostu dům U Slona
v bel cantu řeky, žal i rozkoš hrou
v arše tekuté doby.
Posluchačů pár, noc připomíná ráj.
Z oblohy prší houslové klíče,
v odrazu dotkají se hladiny.
Dívám se na Otavu od Sladovny
a mám narozeniny.
Ze sbírky:
ŽDICHYNEC, Bohumil. Hranatej svět. Praha: Aesculapus, 2018. ISBN 978-80-87200-05-6.
Další ukázky z díla autora:
Místa spjatá s dílem nebo jeho autorem:
Další odkazy:
