Lesklým zoubkem nenadálého afektu
jsem se snažil proklofnout plátno
na kulečníku.
Nahé a krásné slečny mě tloukly
tágama přes hlavu až to cvrkalo.
Něžně říkaly: nech toho, Péťo,
dívaly se velkýma očima
a odháněly mě od sebe a od kulečníku.
Nemohl jsem si vzpomenut na jedno
větší slovo.
Bylo to všechno asi tím intenzivním
sklonkem léta.
Nemohl jsem za Boha dosáhnout na nitky,
které vedou od múz k múzám.
Další ukázky z díla autora:
