Je někde město a v tom městě sad,
kam padá slunce jak déšť do zahrad.
A v tom městě teče řeka,
pískem hvězd vymytá.
A jedna žena někoho tam čeká,
kdo dlouho nepsal a měl psát.
A v tom městě krása před očima míjí
a každý očima se do ní vpíjí
a celý život za ní klopýtá.
Tím městem svistí vlaky na Prahu.
A také tam má mládí odvahu
dobývat svět.
A staří lidé prostí neřestí,
jimž srdce chřadne, vzdáleny jsou svody,
jsou smutni, že jim stačí ke štěstí,
když už jen v očích jako v stružce vody
se zhlédne slunce.
Písecká čítanka. 1. díl. Písek: Okresní knihovna v Písku, 1980. S. 99.
Z knihy: Rybák, Josef. Několik dní v mé špatné paměti. Praha: Československý spisovatel, 1962.
Další ukázky z díla autora:
