Obrazy krajiny, desítky pohledů
mihnou se pamětí ve spirále času,
na plátně očí je spočítat dovedu,
naslouchám s úžasem tichému hlasu,
šepotu volání, co život budí,
dotykům vlání, jež hladiny čeří,
zurčení potůčků, kde voda proudí,
trylkům ptáčků, těm chomáčkům peří,
pískání větru, když mraky honí,
šumění deště v kapičkách duhy,
dunění kopyt ve hřívách koní,
mihotu hvězd v paletě z tuhy,
prvním lístkům větvoví stromů …
… tam paprsky sluce příjemně hřejí,
vlaštovky na drátech se vrátily domů,
tam všichni se milovat chtějí!
Zas cesty křižují kopýtka laní,
tlapky zajíců i zrzavých lišek,
tisíce květů loukám se klaní
v pěšinkách brouků i šedavých myšek,
bělavé krajkoví zdobí modravé nebe,
červené korálky větve modřínů,
doušek vody mám studánko z tebe,
v kamení skloněná ležíš tu ve stínu,
rána jsou okna do nových dnů,
roztočí života zubatá kola,
noc je kolébka marnivých snů,
co lásku hladí, něžnosti volá,
na jevišti příroda tu ožívá svět …
… i lidé v něm mají podivné role,
tam šalba je lež, pro mamon hned
roztáčí smrt na velikém kole!
Krajina pahorků, řek i plání
je mým obrazem,co mám tak rád,
usínám v peřinách rozkvetlých strání,
necítím žízeň, necítím hlad,
ponořen do lůna zelených lesů
naslouchám písni, co srdci ladí,
myšlenky v hlavě si luzné nesu,
touze rozum tak málo vadí,
ve svitu luny tančím tu bosý
v objetí bez šatů lehoučkých víl,
na kůži zastudí kapičky rosy …
… opřený do kůry trochu jsem snil,
toulám se v mechu i prachu cest,
s očima dokořán obrazy hledám,
od svítání k soumraku nechám se vést,
krajinu českou já nikomu nedám!
Z knihy: Šindelář, Jan. Prolínání světů. Písek: Vlastním nákladem v Prácheňském nakladatelství, 2014. ISBN 978-80-86566-57-3
.
Další ukázky z díla autora:
