Z písecké věže hlásnice své stříbro rozlévá,
na jezech třpytí se a v tůních umdlévá,
a proti proudu vod v pradávném rýžovišti
krůpěje zlata starého jak jiskry v tmách se blyští,
a vory veršů mých po Otavě se plaví,
rozhrnujíce hvězdnou zář půlnocí od Zátaví
a tebe, Písku, zdraví.
Buď zdrávo, město královské, skloněné v zrcadlo,
my jdeme pozdravit dnes tvoje divadlo,
nechť slova tryskají tu v ústech čarodějů
jasná i tragická všech nesmrtelných dějů,
nechť v přítmí tajemném zdroj houslí pramení
a otvírá se květ a sláva umění,
a jako na tvých návrších šumějí modré bory
ať znějí přetiše a hřmí tu pěvců chóry,
velký hlas umění, jenž vzpíná se a tříští,
nechť utěšuje přítomné a vychovává příští.
Buď zdrávo, město královské, kéž věčně můžeš žít,
neb v klínu jižních Čech ty první musíš být,
pochodeň věčné kultury nad končinou svou nes
nad hnízdo Alšovo, nad Holečkovu ves,
ať vory přejasné, jež kolem tebe plují,
athénský slavný jas po řekách rozšiřují,
tak aby v srdci svém na tebe hrdi byli,
ti, kteří tvoji jsou, v tobě se narodili.
Z písecké věže hlásnice své stříbro rozlévá,
na jezech třpytí se a v tůních umdlévá,
a vory veršů mých po Otavě se plaví
rozhrnujíce hvězdnou zář půlnocí od Zátaví
a tebe, Písku, zdraví.
Písecká čítanka. 2. díl. Písek: Okresní knihovna v Písku, 1981.
Z brožury Městské divadlo v Písku. K otevření městského divadla. Písek: rada MěstNV, 1940.
Další ukázky z díla autora:
