AUTOŘI

Narodil se 11. 11. 1891 v rodině profesora matematiky a deskriptivní geometrie na písecké reálce. Po studiích na gymnáziu (1902 – 1910), která absolvoval s nepřetržitým vyznamenáním, ale zároveň s nepřetržitým druhým stupněm známky z mravů,  odešel studovat na pražskou filozofickou fakultu obor čeština – francouzština. V roce 1915 absolvoval, o sedm let později získal doktorát filozofie. Učil na gymnáziích v Plzni a Praze (1915-1934). Od roku 1926 byl členem Pražského lingvistického kroužku. Roku 1929 se habilitoval studií o Máchově Máji a stal se soukromým docentem estetiky Univerzity Karlovy, roku 1931 začal pedagogicky působit na univerzitě v Bratislavě, kde byl roku 1934 jmenován mimořádným profesorem estetiky se zřetelem k literatuře. V roce 1938 se stal mimořádným a v roce 1948 řádným profesorem  na filozofické fakultě v Praze. V témže roce byl zvolen prorektorem a pak rektorem UK, tuto funkci vykonával pět let. V letech 1952 – 1962 pomáhal budovat Ústav pro českou literaturu ČSAV a zároveň zde působil jako ředitel. Politicky se angažoval v mírovém hnutí. Patří k průkopníkům a představitelům strukturální metody v estetice a literární vědě. Zabýval se významnými osobnostmi literatury (B. Němcová, K. H. Mácha, V. Vančura, K. Čapek), divadelním, filmovým a výtvarným uměním. Hodně přednášel a napsal stovky článků a statí do odborného i denního tisku. Knižně byly vydány např. Kapitoly z české poetiky, Studie estetiky, Cestami poezie a estetiky,  Případ poezie. Značnou část jeho prací připravili pro vydání jeho žáci. Zemřel 8. 2. 1975 v Praze.