A | B | C | D | E | F | G | H | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 

Machar Josef Svatopluk

Narození: 1864 Kolín
Úmrtí: 1942 Praha
Obor působení: básník, prozaik, publicista
Působení: 19. a 20. století

Narodil se 29. února 1864 v Kolíně jako syn mlynářského stárka, který se často s rodinou stěhoval za prací (Kolín, Nymburk, Mcely u Mladé Boleslavi). V Brandýse nad Labem vychodil tři třídy měšťanské školy, pak přešel na pražské Akademické gymnázium, potom na gymnázium v Jindřišské ulici. Po smrti otce se živil sám kondicemi a příspěvky do časopisů. Maturoval v roce 1886 a zapsal se na právnickou fakultu, ale místo studia nastoupil vojenskou službu jako jednoroční dobrovolník s úmyslem stát se důstojníkem. Roku 1889 však získal úřednické místo ve Vídni. Ještě před odjezdem se oženil s H. Marešovou. Za svého vídeňského pobytu udržoval  úzké styky s domovem, zvláště s přáteli z okruhu Času a České moderny.  Do Čech se vrátil až po skončení 1. světové války, během níž byl krátce vězněn. V letech 1919 – 1924 působil jako inspektor československé armády. Macharovo počáteční nadšení z nového státu vystřídalo rozčarování a názorový rozchod s T. G. Masarykem. Uzavřel se do svého individualizmu a své rozčarování ventiloval v krajně pravicovém tisku, např. Stříbrného Polední list. Zemřel náhle na srdeční chorobu ve své vile v Praze-Tróji 17. března 1942.
Macharovo dílo vyrůstá ze zklamání soudobými společenskými poměry, postavením českého národa i situací jeho literatury. Ve svých raných pracích odhaluje vlastní zraněné nitro. Intimní lyrika (Confiteor 1-3), lyrika náladová (Čtyři knihy sonetů), společenská i politická poezie (Tristium  Vindobona I-XX) se skrze intimní témata obrací v kritiku společnosti, zvláště její morálky. Ve své epice věnoval zvláštní pozornost osudům žen a jejich společenskému postavení (Zde by měly kvést růže). Po rozpadu České moderny ztratil naději na zlepšení českého společenského i literárního života a ve své tvorbě se přimkl k historii a začal koncipovat cyklus sbírek Svědomím věků. Svůj názor na smysl dějin vyslovil ve sbírkách V záři helénského slunce a Jed z Judey. Ideál harmonického člověka však spatřoval pouze v antice, podcenil význam křesťanství pro evropskou kulturu. Zejména v 90. letech 19. století vnesl do poezie řadu závažných etických a politických otázek. V satiře, polemice a fejetonu navazoval na Havlíčka a Nerudu.
Písek a Písecko navštívil J. S. Machar v mladých letech jako voják na manévrech. V roce 1909  zde přednášel o antice a s profesorem gymnázia K. Janoušem a ředitelem dívčích odborných škol K. Kálalem navštívil A. Heyduka, aby se s ním smířil po roztržce pro Heydukův útok na Čas a realisty. Pak navštívil Machar Písek v hodnosti generální ho vojenského inspektora ještě v roce 1920 a 1921 při oslavě založení 11. pluku a opět se setkal s Heydukem. V duchu trpkých lidových písní vyslovil v básni Pětadvacet Písečáků (ve sbírce On) osud prostého českého vojáčka v napoleonských válkách. V Katolických povídkách (1909-1910), které jsou polemikou s klerikalismem, srovnává jedna s názvem Z českého jihu husitskou minulost Písku se současností, kdy lesnická škola podle Macharova názoru servilně vítala českobudějovického biskupa a orlického knížete.

Použitá literatura:

  • Balajka, Bohuš – Soldán, Ladislav – Charous, Emil. Přehledné dějiny literatury. Praha: Fortuna, 1997.ISBN 80-7168-501-1.
  • Kotalík, Josef. Písek a Písecko v literatuře Písek: Okresní lidová knihovna v Písku, 1963.
  • Lexikon české literatury : osobnosti, díla, instituce. 3, M-Ř. Praha : Academia, 2000.
  • ISBN 80-200-0708-3.
  • Literární atlas československý. 2. díl. Praha : Prometheus, 1934.
  • Pallas, Gustav – Zelinka, Vojtěch. Obrazové dějiny literatury české. Díl II. Praha: Česká grafická unie, 1926.
  • Slovník českých spisovatelů. Praha: Libri, 2000. ISBN 80-7277-07-1.

Ukázky z díla autora: